Ve slunci

Vypravěč

Podivno

struktury

O květech a písni

  Snad by to nejlépe vysvětlil panoptikální zmocněnec Alegorijevič Vagomilov, ale ten byl příliš zaneprázdněn čtením Pojednání o popolétání,  až tomu propadl zcela. Z dlouhé chvíle srkal cosi hustého, marmeládovitě rudoskvoucího ze špajzu násoskou do úst ztracených pod převisem kníru. Hasičská přilbice mu skýtala provizorní ochranu před soumrakem. Kopiníci se šikovali naproti nádraží v P. Modří, červení, zelení, šedí a žlutočerní postupovali kolem plotu v obráceném pořadí než obvykle. V zahradě za domem se ozýval tichý zpěv. Jak půvabně zněly starobylé písně z hloubi sadu. Slepice ovládané povely z ohořelé latríny hrabaly ostošest ve vysoké trávě. Sotvaže začalo pršet, vytratili se poslední motýli. Osiřelé květy poprvé promluvily: -Zůstaneme vám věrny, ach, křídlošepotavé souznění, až tykadélka úsvitu všimrají poselství svoje do šíra...-

                                                                                                                       Tschuk

Bitva u Gargoilu, 28.2.2013

                                                                                                                   Hdn

Předjaří